Informace o právu společenství

Od 1. ledna 1992 mohou občané kterékoli země v Evropské unii nebo Evropského hospodářského prostoru pracovat v kterémkoli členském státě.

Dokud mají placené zaměstnání, vztahuje se na ně stejná legislativa a využívají stejných výhod jako tuzemští zaměstnanci.

Každý občan EU může využít veřejných služeb v oblasti zaměstnanosti.

Rovné zacházení se státními příslušníky

Bez ohledu na vaše bydliště jste jako pracovník Evropské unie oprávněni vykonávat činnost jako zaměstnanec v kterémkoli členském státě za týchž podmínek jako státní příslušníci daného státu. Rovné zacházení se týká všech podmínek upravujících zaměstnanost a práci (např. odměna, propouštění, pracovní znovuzačlenění nebo přijetí nového zaměstnání po období nezaměstnanosti.

Princip rovného zacházení při přístupu k zaměstnání znamená, že v kterémkoli členském státě máte stejnou prioritu jako státní příslušníci daného státu při přístupu k zaměstnání. To znamená, že vnitrostátní předpisy omezující počet nebo procento cizinců, kteří mohou být zaměstnáni, se vás netýkají. V důsledku toho, když je v členském státě udělení jakékoli výhody podnikům podmíněno minimálním podílem tuzemských pracovníků, jste považováni za tuzemského pracovníka.

Kromě toho právo ES uvádí, že jakékoli ustanovení kolektivní či individuální smlouvy nebo jakéhokoli jiného kolektivního nařízení týkající se způsobilosti k zaměstnání, zaměstnání, odměny a jiných pracovních podmínek nebo podmínek propuštění budou neplatná, pokud stanovují nebo nařizují diskriminující podmínky ohledně pracovníků, kteří jsou státními příslušníky jiných členských států.

Nábor

Členské státy nemohou uložit žádnou podmínku, která by přispívala k diskriminaci lidí, kteří nejsou státními příslušníky členských zemí EU, nebo která by omezovala právo přístupu k zaměstnání pro občany EU. Není například povoleno předepisovat zvláštní postupu při náboru cizinců, kteří jsou občany EU, ani omezovat inzerování volných míst v tisku či v jiném sdělovacím prostředku tak, aby cizí státní příslušníci měli menší šanci být informováni, nebo není povoleno ukládat podmínky registrace na úřadech práce nebo vznášet v souvislosti se zaměstnáním požadavky ohledně bydliště.

Zapojení a nábor státního příslušníka jiného členského státu nesmí záviset na lékařských, odborných či jiných kritériích, která jsou v porovnání s kritérii platnými pro státní příslušníky diskriminační z důvodu státní příslušnosti.

Nicméně, státní příslušník, který dostane nabídku na své jméno od zaměstnavatele v členském státě, který není jeho státem, bude možná muset projít odborným testem, pokud zaměstnavatel tento test výslovně požaduje v nabídce zaměstnání.

Odborné požadavky pro přístup k práci

Přístup k zaměstnání může záviset na určité kvalifikaci, diplomech, zkušenostech či znalosti jazyka.

Jazykové schopnosti

Je povoleno, aby pro přístup k zaměstnání byla vyžadována určitá míra jazykových schopností: například uspokojivá znalost národního jazyka. To znamená, že úroveň znalostí musí být přiměřená a přijatelně nezbytná pro náležité plnění úkolů. Vnitrostátní politiky na ochranu či podporu jazyka v členském státě jsou v souladu s právem ES, ale takové politiky nemohou být původcem diskriminace státních příslušníků z jiných členských států. Zásada nediskriminace například zamezuje tomu, aby bylo uloženo, že příslušná jazyková schopnost musela být nabyta na území daného státu. Není povoleno ani vyžadovat jako mateřský jazyk konkrétní jazyk.

Profesionální zkušenosti

Profesionální zkušenosti získané v jiném členském státě by měly být brány v úvahu za stejných podmínek jako zkušenosti získané na území daného státu.

V důsledku toho musí být období zaměstnání ukončená pracovníky ve srovnatelném oboru činnosti v jiném členském státě brána v souvislosti s přístupem k práci nebo pro stanovení určitých výhod (např. odměna, stupeň) v úvahu za stejných podmínek jako zkušenosti získané v hostitelském členském státě.

Uznávání diplomů

Pokud jde o vzájemné uznávání diplomů, přečtěte si prosím příslušný informační přehled.

Zvláštní případ: přístup k zaměstnání ve veřejném sektoru

Princip rovného zacházení a zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti se uplatňují i na zaměstnání ve veřejném sektoru: zaměstnání ve státních podnicích (obchodních společnostech, telekomunikačních operátorech, dopravních podnicích), státních orgánech nebo institucích (na univerzitách, ve státních nemocnicích, ve výzkumných ústavech) a v civilní službě.

Členské státy si však mohou určitá místa rezervovat pro své státní příslušníky. Může to být případ pouze těch míst ve veřejném sektoru, která zahrnují uplatňování pravomocí udělených veřejným právem a ochranu obecných zájmů státu nebo místních úřadů, tj. správních jednotek pod úrovní státu, např. městské rady atd. Tato kritéria musí být posouzena v každém jednotlivém případě na základě úkolů a povinností, s nimiž je každé místo spojeno.

Může být usuzováno, že zaměstnání v některých specifických státních sektorech a v podobných orgánech, jako jsou diplomatické služby, ozbrojené síly, policie a bezpečnostní síly, soudnictví a finanční úřady, může být omezeno na státní příslušníky s vyloučením všech jiných občanů EU. Ale ne VŠECHNA tako vá místa zahrnují uplatňování pravomocí udělených veřejným orgánem a ochranu obecných zájmů státu: např. administrativní povinnosti, technické poradenství, údržba. Tato místa tedy nemohou být vyhrazena pro státní příslušníky. Volný pohyb pracovníků ve veřejném sektoru je nezávislý na jakémkoli konkrétním sektoru a je spojen výhradně s typem místa.

Dávky v nezaměstnanosti

Každý pracovník, kteří přišel o práci v hostitelském členském státě, má nárok na stejné dávky v nezaměstnanosti jako státní příslušníci tohoto státu.

Pokud hledáte zaměstnání, můžete požádat o dávky ve své zemi původu, odkud vám budou zasílány maximálně po dobu tří měsíců, ale to musíte udělat v souladu s legislativou země původu ještě předtím, než odtamtud odjedete. Před odjezdem jste museli být registrovány jako nezaměstnaní hledající práci po dobu čtyř týdnů a místním úřadům musíte svůj odjezd oznámit minimálně 2-4 týdny předem, abyste mohli splnit nezbytné formality. Pokud je to možné, vyřiďte si adresu v hostitelském členském státě, kam vám budete chodit pošta. Do sedmi dnů po příjezdu do hostitelského členského státu se musíte rovněž zapsat u vnitrostátního úřadu práce.

Pracovní povolení

Občané EU a EHP jsou při vstupu do jiného členského státu EU osvobozeni od požadavků týkajících se víz, cestovních pasů a lékařských prohlídek. Průkaz totožnosti umožňuje držiteli svobodně přijet a pobývat po dobu tří měsíců, což je užitečné, pokud si najdete dočasnou práci nebo hledáte zaměstnání.

Občané EU a EHP nepotřebují pracovní povolení.

Mohou vykonávat výdělečnou činnost dle své volby. Jakmile si však najdou práci a je to do tří měsíců po příjezdu, musí zažádat o „povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu EU“.

Je platný pět let a je automaticky obnovitelný. Další informace najdete v souboru Pro pracovníky.