"Four short words sum up what has lifted most successful individuals
above the crowd; a little bit more. They did all that was expected of 
them and a little bit more." -- A. Lou Vickery, Writer

There are no translations available.

Proč podnikat
There are no translations available.

Založení firmy
There are no translations available.

Podpora podnikání
There are no translations available.

Legislativa

News

Novinky e-mailem

Soudní dvůr Evropské unie PDF  | Print |  E-mail
There are no translations available.

euSoudní dvůr Evropských společenství (často nazývaný jen „Soudní dvůr“) byl založen v roce 1952 Smlouvou o založení ESUO. Má sídlo v Lucemburku.

Jeho úkolem je zajišťovat, aby právní předpisy EU byly vykládány a uplatňovány ve všech zemích EU stejně, tj. tak, aby bylo právo stejné pro každého. Například zajišťuje, že vnitrostátní soudy nevydají v téže věci různá soudní rozhodnutí.

Soudní dvůr také zajišťuje, aby členské státy a orgány EU jednaly v souladu s požadavky evropského práva. Soudní dvůr má pravomoc řešit právní spory mezi členskými státy EU, orgány EU, podniky i fyzickými osobami.

Soudní dvůr se skládá z jednoho soudce z každého členského státu, je zde tedy zastoupeno všech 27 vnitrostátních právních systémů EU. V zájmu efektivnosti se však zřídka zasedá v plénu. Obvykle zasedá jako „velký senát“ složený pouze ze 13 soudců nebo v senátech po pěti nebo třech soudcích.

Soudnímu dvoru je nápomocno osm „generálních advokátů“. Jejich úkolem je předkládat odůvodněná stanoviska k věcem předloženým soudu. Musejí tak činit veřejně a nestranně.

Soudci a generální advokáti jsou lidé, jejichž nestrannost je nade vší pochybnost. Mají kvalifikaci nebo profesionální způsobilost potřebnou pro jmenování do nejvyšších soudních funkcí ve svých domovských zemích. K Soudnímu dvoru jsou jmenováni společnou dohodou vlád členských států EU. Každý z nich je jmenován na funkční období šesti let, které může být prodlouženo.

Aby byl Soudní dvůr schopen zvládnout vysoký počet případů, které mu jsou předkládány, a aby mohl občanům nabídnout lepší právní ochranu, byl v roce 1988 zřízen „Soud prvního stupně“. Tento soud (který je přičleněn k Soudnímu dvoru) odpovídá za vydávání rozsudků u určitých druhů právních sporů, zejména žalob fyzických osob, společností a některých organizací, a věcí týkajících se práva hospodářské soutěže. Také tento soud se skládá z jednoho soudce z každé země EU.

V případě sporů mezi Evropskou unií a jejími zaměstnanci rozhoduje Soud pro veřejnou službu Evropské unie. Tento soud se skládá ze sedmi soudců a je přičleněn k Soudu prvního stupně.

Soudní dvůr, Soud prvního stupně a Soud pro veřejnou službu mají své předsedy, které volí jejich kolegové soudci na tříleté funkční období, jež je obnovitelné. Za předsedu Soudního dvora byl v roce 2003 zvolen Vassilios Skouris. Předsedou Soudu prvního stupně je Marc Jaeger. Předsedou Soudu pro veřejnou službu je od roku 2005 Paul J. Mahoney.

Jaké jsou úkoly Soudního dvora

Soudní dvůr vynáší rozsudky v jemu předložených případech. Je pět následujících nejběžnějších typů:

  1. řízení o předběžné otázce;
  2. řízení o porušení Smlouvy;
  3. řízení o prohlášení neplatnosti;
  4. řízení o nečinnosti;
  5. žaloba o náhradu škody.

Všechny jsou blíže popsány níže.

1.  Řízení o předběžné otázce

Vnitrostátní soudy každé země EU odpovídají za řádné provádění práva EU ve své zemi. Existuje však riziko, že v různých zemích může být právo EU vykládáno různým způsobem.

Aby se tomuto riziku zabránilo, existuje tzv. „řízení o předběžné otázce“. Znamená to, že pokud by měl vnitrostátní soud jakékoli pochyby o výkladu či platnosti práva EU, může, a někdy i musí, požádat Soudní dvůr o radu. Tato rada je vydána ve formě „rozhodnutí o předběžné otázce“.

2.  Řízení o porušení Smlouvy

Komise může iniciovat toto řízení, má-li důvod se domnívat, že členský stát neplní své závazky dle práva EU. Toto řízení může iniciovat také jiná členská země.

V obou případech Soudní dvůr prošetří obvinění a vynese rozsudek. Pokud je obviněný členský stát skutečně shledán vinným, musí dát věci neprodleně do pořádku. Jestliže Soudní dvůr shledá, že členský stát neplní povinnosti vyplývající z jeho rozhodnutí, může takové zemi uložit pokutu.

3.  Řízení o prohlášení neplatnosti

Pokud se kterýkoli z členských států, Rada, Komise nebo (za určitých okolností) Parlament domnívá, že je některý konkrétní předpis EU protiprávní, může Soudní dvůr požádat o jeho zrušení.

Tato „řízení o prohlášení neplatnosti“ mohou využívat také fyzické osoby, které chtějí, aby Soudní dvůr zrušil konkrétní předpis, protože se jich jako fyzických osob přímo a nepříznivě dotýká.

Pokud Soudní dvůr shledá, že dotyčný předpis nebyl přijat správně nebo nemá správný právní základ ve smlouvách, může ho prohlásit za neplatný.

4.  Řízení o nečinnosti

Smlouva vyžaduje, aby Evropský parlament, Rada a Komise přijaly za určitých okolností určitá rozhodnutí. Pokud tak neučiní, mohou členské státy, jiné orgány Společenství a (za určitých podmínek) fyzické osoby nebo společnosti podat stížnost k Soudnímu dvoru, aby byla tato nečinnost oficiálně zaznamenána.

5. Žaloba o náhradu škody

Každý jednotlivec nebo společnost, kterým vznikla škoda v důsledku konání nebo nekonání Společenství nebo jeho pracovníků, může podat žalobu k Soudu prvního stupně.

Jak je práce Soudního dvora organizována?

euŽaloby se podávají v registrační kanceláři a každému případu je přidělen určitý soudce a generální advokát.


Řízení, které následuje, sestává ze dvou fází: nejdříve písemné a potom ústní.

V první fázi předloží všechny zúčastněné strany písemné prohlášení a soudce přidělený k případu sepíše zprávu, která shrnuje jednotlivá stanoviska a právní pozadí případu.

Poté nastává druhá fáze – veřejné slyšení. Podle významu a složitosti případu se toto slyšení může konat před plénem tří, pěti nebo třinácti soudců nebo před celým Soudním dvorem. V rámci slyšení předloží právní zástupci stran svůj případ soudcům a generálnímu advokátovi, kteří jim mohou pokládat otázky. Poté generální advokát oznámí své vyjádření, soudci se odeberou k poradě a vynesou rozsudek.

Od roku 2003 se požaduje, aby generální advokáti podávali vyjádření k případu pouze tehdy, má-li Soudní dvůr za to, že právě tento případ přináší novou právní otázku. Soud se ale také nutně neřídí vyjádřením generálního advokáta.

Rozsudky Soudního dvora jsou vydány na základě usnesení většiny a vyhlášeny ve veřejném slyšení. Nesouhlasné názory se neuvádějí. Soudní rozhodnutí se zveřejňují v den jejich vynesení.

Postup u Soudu prvního stupně je podobný, nepodává se zde však stanovisko generálního advokáta.

Převzato www.europa.eu

Začátek stránky
 
Katalog firem | Personální agentura | Kontrola distribuce | Rekreační zařízení | Daruj webovky| Seznamka | Katalog firem | Inzerce nemovitosti | Nabídky práce | Realitní kancelář | Inzertní portál | E-shop info | Microsites | Pomocné práce | Stránky zdarma |Život v ČR | Zábradlí